Na čtyřproudové silnici z Brna směrem na Svitavy sjezd Globus. Na kruhovém objezdu směr Ivanovice, na následující křižovatce doprava směr Česká a v polovině kopce odbočíte vlevo do ulice Hřebíčková. Po levé straně je ulice Meduňková.
Z konečné zastávky tramvaje č. 1 v Řečkovicích a nebo od Semilassa autobusem 41 nebo 71. Z autobusu vystoupíte na zastávce Příjezdová, odkud je to jen tři minuty chůze.
S nástupem pěkného počasí chodíme více s našimi pejsky do přírody na vycházky a výlety. Pohyb v přírodě je prospěšný pro zvíře i jeho majitele, je však potřeba pamatovat na možná rizika a povinnosti. Pohyb psů na veřejných prostranstvích upravuje vyhláška č. 13/2006 o pravidlech pro pohyb psů na veřejných prostranstvích, která říká, že osoba doprovázející psa na veřejném prostranství je povinna mít psa na vodítku a bez vodítka je povinna ho opatřit náhubkem. Měli bychom pamatovat na bezpečnost našich psů i ostatních lidí. Majitel psa by neměl dopustit situaci, která by v druhém člověku mohla vzbudit pocit strachu. Podobně je to i v případě, kdy se k sobě přiblíží psi. Pocit strachu může vyvolat u člověka, zejména pak u dětí, neadekvátní reakce, kdy zvíře může poranit. Obdobně může dojít k vzájemnému poranění mezi psy, zejména tehdy, pokud je mezi nimi velký rozdíl v tělesné hmotnosti. Ve své praxi jsem ošetřila mnoho kousných poranění. Pokud se jedná o drobné rány, které zasahují pouze kůži a podkoží, není problém příliš závažný, avšak pokud je poranění velkého rozsahu, např. v oblasti hrudníku nebo břicha, může dojít k úhynu, nebo čeká pejska náročná operace a dlouhá léčba. Ohleduplný přístup nás majitelů psů se tedy vždy vyplatí.
Při pohybu venku je třeba sledovat co psa zajímá, zda nemá tendence pojídat odhozené odpadky, které mohou způsobit zažívací potíže, v horších případech i neprůchodnost střev v důsledku cizího tělesa.Nenecháváme zvíře pít znečištěnou vodu, vodu z kaluží a podobně, protože může být zdrojem infekce.
V současné době jsou velkým problémem klíšťata. Vyskytují se nejčastěji v travnatých porostech a křoví, kde čekají na svého hostitele. Klíšťata nejsou jen nepříjemná, ale mohou představovat zdravotní riziko z důvodu přenosu chorob (borelióza, babezióza, erlichioza a další). V našich podmínkách je nejčastější druh Ixodes ricinus – klíště obecné. Jedná se o trojhostitelský druh. Larvy sají na drobných obratlovcích (myších, ptácích), nymfy napadají větší savce (veverky, ježky, zajíce), dospělé klíště napadá již větší živočichy ( lišky, psy, jezevce, spárkatou zvěř). Může se vyskytnou i více vývojových stádií na jednom živočichovi. Na člověku parazitují všechna vývojová stádia. Jednotlivá stádia mohou dlouho hladovět, ale k přeměně a množení se potřebují nasát krve. Je důležité tento cyklus přerušit správným ošetřením domácích zvířat přípravky proti klíšťatům. Pokud nalezneme klíště na psovi nebo kočce, je třeba ho bezpečně odstranit. Měli bychom používat rukavice a speciální pinzetu nebo háček. Klíště by se nemělo zmáčknout, ale uchopit těsně u kůže a mírným otočením odstranit. Nesmíme klíště přetrhnout, protože část klíštěte v kůži vede k rozvoji zánětu, infekce, k tvorbě granulomů, které se často ošetřují chirurgicky. Nedoporučuje se klíště před vytažením usmrcovat z důvodu rychlého vypuzení původců chorob, které klíště může obsahovat. Místo po klíštěti desinfikujeme. V zahraničí se setkáváme i s jinými druhy klíšťat, která vykazují specifika v přenášených původcích chorob, je tedy důležité informovat veterinárního lékaře, o pobytu zvířete v zahraničí.
Rodinná
atmosféra
Osobní a
citlivý přístup
Přijímáme
platební karty
Váš prohlížeč je zastaralý a není podporován!Aktualizujte svůj prohlížeč na aktuální verzi. (např. MS Edge, Chrome, Firefox, ...)